Canon EOS R1 & EOS R5 mark II
Po dlouhém čekání Canon 17.7.2024 představil novinky v podobě nové vlajkové lodi EOS R1 a následníka jednoho z nejoblíbenějších fotoaparátů, EOS R5 mark II. Měl jsem možnost oba přístroje vyzkoušet a zjistit co je nového.
Při oficiálním uvedení bylo zdůrazněno, že oba přístroje jsou zaměřeny na focení rychlé akce. Sice mají oba už známý procesor DIGIC X, ale k tomu Canon přidal DIGIC akcelerátor, který umožní ještě rychlejší a přesnější ostření díky analýze velkého objemu dat, takže lépe rozpoznává hlavu, tělo, klouby a v některých sportech dokonce předpovídá polohu míče. Canon díky tomu mluví o nové generaci Dual AF systému.
Podle počtu megapixelů snímačů obou přístrojů by se mohlo zdát, že byly použity existující snímače. V R1 je 24mpx, jako u R3 a 45mpx u R5 mark II, stejně jako u R5. Jedná se však o úplně nové BSI (Back-illuminated stacked) snímače, což krom jiných výhod znamená mnohem vyšší rychlost čtení dat nebo "blackout-free" snímání.
EOS R1: Vlajková loď
EOS R1 je pokračovatelem řady 1, tedy té nejvyšší co Canon nabízí. Tento přístroj se v mnohém podobá EOS R3, ale při porovnání specifikací je jasné, že R1 je v mnohém dále. V první řadě samozřejmě již zmíněný autofocus systém, snímá rychlostí 40 snímků za vteřinu, má o dost větší RAW buffer (až na 1000 fotek). Počet snímků jde nastavit podle potřeby, nemusí to tedy být pokaždé ten nejvyšší počet. S R3 sdílí stejný typ baterie, tedy LP-E19, ale celkově je o 100g těžší. V porovnání s 1DX mark III je lehčí o více než 100g. Velice příjemný je pohled do hledáčku, který má zvětšení 0.9x a rozlišení 9.44 milionu pixelů a fotky je možné ukládat na dvojici CFExpress Type B karet. Na první pohled jsou si R1 a R3 velmi podobné, ale při prvním vzetí do ruky a pohledu do hledáčku je rozdíl znát. Žádné dramatické změny na těle přístroje se neudály, ergonomie je špičková, jak jsme u Canonu zvyklí.
Novinky zaznamenáme v menu přístroje, které má stále stejnou logiku, je tedy přehledné a logicky uspořádané, ale podkategorie jsou teď indikovány proužky pod hlavní kategorií, aktivní vždy v dané barvě.
EOS R5 mark II: Oblíbený univerzál
Na druhou generaci velmi oblíbené R5 se čekalo také dost dlouho. Vždyť druhá generace EOS R6 je na trhu téměř dva roky. Kde tedy nastaly změny? Z vnějšku si všimneme hlavně přesunutí ovladače zapnutí/vypnutí na pravou stranu k ovladači výběru režimů, jak je tomu právě u zmíněného EOS R6 mark II. Nalevo je teď přepínač pro fotografování a natáčení videa. Jelikož už nějakou dobu fotím s druhou generací R6 neměl jsem s tímto přemístěním žádný problém, naopak jsem tuto změnu uvítal. Na pohled by se mohlo zdát, že i hledáček bude větší než u první R5, ale rozlišení i zvětšení je stejné. Je ale světlejší. Na těle přístroje jsou navíc i průduchy, zřejmě na lepší chlazení. Stejně jako u druhé generace R6 se změnil tvar vrchní strany joysticku, nyní je jemně vyboulený. Fotoaparát má stále stejně fungující výklopný displej, slot na jednu kartu CFExpress typu B a jednu SD kartu UHS-II. Na těle najdeme i plnohodnotný HDMI port. Hmotnost narostla jen neznatelně, o 8 gramů na celkových 746g. Je zde nová baterie LP-E6P, už na pohled ji poznáte, má na sobě světlý pruh. Kapacitou je stejná jako LP-E6NH, 2130mAh, ale má vyšší maximální trvalý vybíjecí proud 6A. V R5 mark II lze samozřejmě použít i starší baterie, ale nebude možné využít všechny funkce přístroje na maximum – například PreCapture, nejrychlejší snímání 30 snímků za vteřinu nebo třeba 8K snímání videa.
I zde nalezneme vylepšené menu a zásadní zjednodušení nastavení AF. Nyní tu jsou pouze dvě volby, AUTO a M. To je výrazné zjednodušení, ale v dalších položkách menu jsou nové volby. Třeba registrace osob – tato skvělá funkce se hodí například při focení fotbalu, kdy chci sledovat jednoho daného hráče. Ve fotoaparátu si zaregistruji jeho obličej a při focení pak má tento hráč prioritu.
K nové R5 je také možné zakoupit trojici nových gripů: BG-R20 (základní battery grip pro dvě baterie LP-E6P, včetně ovládacích prvků), BG-R20EP (stejný jako BG-R20 navíc s 2.5GB ethernet portem) a CF-R20EP (s větrákem, pro dvě baterie LP-E6P, bez klasických ovladačů).
Další příjemnou novinkou u R5 mark II je možnost ostření okem (Eye Control), tedy zaměření objektu v hledáčku pohledem na daný objekt. Tato funkce už byla dostupná v R3, kde jsem s ní nebyl úplně spokojen. Je samozřejmě i v R1. V obou novinkách je ale zřejmě novější verze tohoto systému, protože tentokrát jsem s ní byl velmi spokojený. Nejprve je potřeba provést úspěšnou kalibraci oka a naučit se funkci používat. Ze začátku to není úplně jednoduché, chce to cvik a čas si na to zvyknout.
V akci
Jelikož jsou oba fotoaparáty zaměřeny na focení rychlé akce, krom přírody jsem s nimi fotil i závody silničních motocyklů. V mých rodných Hořicích se jako každý rok jely závody české Tourist Trophy a atraktivního evropského šampionátu IRRC.
Focení s oběma fotoaparáty byla radost. U R1 nastavené na maximální výkon, tedy 40 snímků za vteřinu, jsem 128GB kartu zaplnil opravdu rychle. Následné promazávání a vybírání těch nejlepších snímků nebylo úplně snadné, protože drtivá většina byla hlavně díky skvělému ostření prostě povedená.
EOS R1 je super stroj, postavený jako tank a věřím, že nebude mít problém v jakýchkoliv podmínkách. Rozlišení 24 megapixelů je podle mě úplně ideální, jediné s čím já osobně docela bojuji je váha a velikost. Když použiju objektiv hodný R1, tedy například RF 100-300 f/2.8 nebo RF 400 f/2.8, váha celého kompletu je pro mě už dost vysoká. Věřím, že pokud fotograf při fotografování tráví většinu doby na jednom stanovišti nebo popojde minimálně, je to únosné, ale pro můj styl focení v přírodě když nachodím někdy i desítky kilometrů bohužel ne. Stejně jako u R3 jsem měl často problém fotit makro od země. To jsou ale má osobní omezení a já nejsem cílová skupina. Focení motorek z jednoho místa byla skvělá zkušenost a nemohl jsem si přát lepší techniku.
Stejně jako předchůdce je EOS R5 mark II skvělým univerzálem do všech podmínek a situací. V kompaktním těle se skrývá spousta výkonu a top funkcí co Canon v současné době nabízí. A to včetně ostření okem a BSI snímače. Kdo někdy fotil bez/zrcadlovkou Canon bude jako doma, k výrazným změnám v ovládání nedošlo, vše je na svém místě a funguje lépe než dříve. Jednou z funkcí, které já osobně využívám je „Pre-Continuous Shooting” díky níž se dá zachytit děj před úplným zmáčknutím spouště. Ano, implementována byla už v EOS R7 a R6 mark II, ale tam se celá sekvence ukládala do jednoho souboru (roll) a následně je nutné snímek nebo snímky vybrat a extrahovat. U R5 mark II se ukládají jednotlivé soubory přímo na kartu a je možné další nastavení. Tato funkce je samozřejmě dostupná i v R1.
Další funkcí, o které se téměř nemluví, ale pro mě má dost zásadní význam, je možnost Focus bracketingu s elektronickou závěrkou a bleskem. To bylo doposud možné pouze u R3. Takže s R5 mark II je možné fotit skládané makro fotky s bleskem! Ostatní bezzrcadlovky Canon focus bracketing také umí, ale pouze bez blesku. Při focení opravdu malých objektů je použití blesku a difuséru nezbytnost. Tato funkce byla u konkurence dostupná celkem dlouhou dobu a několik fotografů makra z mého okolí právě z tohoto důvodu přešlo ke konkurenci. Jsem proto rád, že došlo i na implementaci této funkce a doufám, že se objeví i v dalších bezzrcadlovkách Canon.
Nových funkcí je v obou přístrojích více, zmíním třeba „In-camera Neural Network Upscaling“, což umožní zvětšit výslednou fotku na 400% její původní velikosti. U R1 tedy na 96 megapixelů a u R5 mark II dokonce až na 180 megapixelů. Je tu jedno „ale“, a to, že to funguje pouze na JPG/HEIF, nikoliv na RAW.
Zhodnocení
Jak už jsem zmínil, fotit s oběma přístroji je radost. Každý je pro jinou cílovou skupinu a věřím, že jde o skvělý posun dále hlavně v oblasti fotografování rychlé akce, především sportů. Však když se podíváme do manuálu třeba R5 mark II, nabízí Canon detailní nastavení nejen pro sporty jako je fotbal, basketbal, ale třeba skok o tyči, alpské lyžování, plavání, judo atd atd. Je tedy vidět, že tomu věnoval opravdu hodně úsilí a algoritmy rozpoznávající sportovce jsou pravděpodobně na vysoké úrovni. Autofocus udělal znatelný krok dopředu, to jsem mohl vyzkoušet výše při zmíněném focení motorek, kdy fotoaparát udržel zaostřeno na motorku i přes větvě, stromy nebo ostatní diváky. Při focení v přírodě s R5 mark II mě potěšilo ostření na oko i u hmyzu kde bych to nečekal. Případně jsem autofocusu pomohl a „naučil“ ho ostřit kam chci.
Celkově hodnotím oba přístroje jako další posun dopředu a vítám, že i do nižší řady fotoaparátů se dostávají funkce vlajkových lodí. Nicméně pokud nefotíte rychlou akci jsou stávající fotoaparáty více než dostačující.
Pro úplnost uvedu, že testovaný EOS R1 měl firmware 0.4.0 a R5 mark II verze 1.0.0.