Canon EOS R6 Mark II
Začátkem listopadu Canon představil nástupce velmi populární bezzrcadlovky EOS R6, tedy EOS R6 Mark II. Na první pohled se oba fotoaparáty zdají být téměř stejné. Ale drobné rozdíly tu jsou. K dalším změnám samozřejmě došlo i uvnitř. Canon v oficiální zprávě uvádí, že celkově došlo k 70 vylepšením.
Změny zvenku
Tlačítko zapnutí/vypnutí se z levé strany přesunulo pod otočný ovladač na pravé straně a uvolnilo tak místo pro přepínač režimu focení / natáčení videa. Zvyknout si jiné umístění vypínacího tlačítka chvíli zabere. I po několika dnech jsem občas místo vypnutí fotoaparátu přepnut režim na video. Nové umístění vypínacího tlačítka umožňuje pohodlně vypnout přístroj jednou rukou.
Další drobnou změnou je tvar joysticku. Ta není na první pohled úplně patrná, ale jiného tvaru si všimnete při prvním použití. U první R6 byla vrchní ploška konkávní, tzn prohnutá směrem dovnitř, u R6 Mark II je naopak konvexní, tzn prohnutá směrem ven. Při používání jsem nezaznamenal žádný problém, joystick se používá i nadále pohodlně, jeho citlivost lze stejně jako u předchůdce nastavit v menu.
Poslední změnou je nová „hotshoe“, tedy místo kam se připojuje blesk. Jedná se o stejný typ jako je na EOS R3. Zbytek těla je stejný, zůstaly i 2 sloty na UHS-II SD karty, ergonomie a komfort ovládání tak zůstává na špičkové úrovni, jak jsme u Canonu zvyklí. A jelikož je tělo, až na drobné rozdíly, v podstatě identické jako předchůdce, lze bez problému použít stejný battery grip. Stejné zůstaly i parametry hledáčku a displeje.
Změny uvnitř
K větším změnám došlo pochopitelně uvnitř. Fotoaparát R6 Mark II dostal nový sensor s efektivním rozlišením 24 megapixelů (6000x4000), je vybaven novějším procesorem se stejným názvem Digic X, zvládne 12 snímků za vteřinu s mechanickou a až 40 snímků za vteřinu se závěrkou elektronickou. Má vylepšený Dual Pixel CMOS AF II s citlivostí -6.5EV, který se umí učit. Oproti R5/R6 umí poznat různá zvířata (koně, zebry, ptáky, atd), typy vozidel (vlaky, letadla, auta, atd) lze nastavit preference oka, tedy na které oko má ostřit. Stabilizace je jako u první generace až 8EV v závislosti na použitém objektivu.
Zajímavou novinkou představenou v EOS R7 je tzv. Pre-Shooting, funkce která umožní záznam okamžiku před samotným zmáčknutím spouště. Při focení to je 0.5 vteřiny (cca 15 snímků) a v režimu videa volitelně 3 nebo 5 vteřin. Při natáčení videa lze nastavit jak se má AF systém chovat když objekt zmizí ze scény, tedy pokud má hledat objekt nebo zůstat tam kde objekt scénu opustil.
Krátce zmíním i video, přestože se mu věnuji velice okrajově. Snímač nově umožňuje 4K při 60 snímcích za vteřinu bez cropu, případně 1080p při 180 snímcích za vteřinu a už tu není limit na délku nahrávání. Zajímavou funkcí je i korekce tzv Lens Breathing. Díky novému snímači je minimalizován výskyt tzv rolling shutter.
V bezdrátové konektivitě přibyla frekvence 5GHz a celkově se zjednodušilo připojování přes Bluetooth a WiFi.
Fotoaparát využívá stejnou baterii jako R5 a R6, výdrž se ale výrazně zlepšila. Dle metodiky CIPA se jedná o 50 až 60%, 580 snímků při používání zadního LCD, v případě nastavení na šetření baterie až 760 snímků. V realitě jsem obě čísla dalece přesáhl.
Ačkoliv se to hlavně z vnějšku nezdá, druhá generace bezzrcadlovky EOS R6 je znatelným vylepšením už tak výborného fotoaparátu. Ať už pokročilejším AF systémem, větším zaměřením na video nebo v neposlední řadě i snímačem s vyšším rozlišením.
